|
|
Vypořádání SJM v pozůstalostním řízení
Otradovcová, Zuzana ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Janoušková, Anežka (oponent)
Vypořádání SJM v řízení o pozůstalosti Cílem této diplomové práce s názvem "Vypořádání SJM v řízení o pozůstalosti" je popsat a zanalyzovat normy upravující vypořádání společného jmění manželů v řízení o pozůstalosti a popsat současnou právní úpravu, včetně konfrontace některých názorů v doktríně. První kapitola obsahuje samotné vymezení pojmu společného jmění manželů, druhá kapitola je historickým exkurzem od obecného zákoníku občanského až po současnost, kdy jsou popsány jak možnosti majetkového uspořádání manželů, tak následné vypořádání tohoto společenství. Třetí kapitola popisuje procesní postup v řízení o pozůstalosti, kdy dochází k vypořádání společného jmění manželů a rovněž se zabývá ochranou pozůstalého manžela v případě různých projevů vůle zůstavitele, které směřují k vypořádání jeho majetku, který zanechal. Čtvrtá kapitola popisuje jednotlivé způsoby vypořádání SJM v řízení o pozůstalosti, tj. dohodu pozůstalého manžela a dědiců nebo soudní rozhodnutí a též se zabývá situací zaniklého, avšak nevypořádaného SJM. Stručná pátá kapitola pojednává o situaci registrovaných partnerů. V závěru práce je provedena komparace s francouzskou právní úpravou, nejprve jsou popsány varianty možného majetkového uspořádání mezi manželi a následně postup v řízení o pozůstalosti. Je rovněž upozorněno na...
|
|
|
Řízení o pozůstalosti se zaměřením na přechod dluhů zůstavitele
Fučíková, Tereza ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Řízení o pozůstalosti se zaměřením na přechod dluhů zůstavitele Abstrakt Tato diplomová práce s názvem Řízení o pozůstalosti se zaměřením na přechod dluhů zůstavitele se zabývá řízením o pozůstalosti jako takovým s důrazem na přechod dluhů zůstavitele na jeho právní nástupce a jejich vypořádání. Práce je rozdělena do čtyř samostatných kapitol. První kapitola obsahuje obecné seznámení se základními principy a zásadami civilního práva procesního, nesporných řízení a dědictví, s účelem řízení o pozůstalosti a s prameny práva, ze kterých se při pozůstalostním řízení vychází. Další podkapitoly jsou věnovány také vymezení pravomoci a příslušnosti soudu a identifikaci osob zúčastněných na řízení. Druhá kapitola se zabývá průběhem řízením o pozůstalosti se zaměřením na přechod dluhů zůstavitele od jeho zahájení po jeho pravomocné skončení. V kapitole je rozebráno mimo jiné předběžné šetření, zjišťování aktiv a pasiv pozůstalosti, samostatné podkapitoly jsou věnovány výhradě soupisu pozůstalosti a konvokaci věřitelů. Dále je pojednáno o samotném projednání pozůstalosti a rozhodnutí o pozůstalosti. Poslední podkapitola se krátce zabývá dodatečným projednáním pozůstalosti. Třetí kapitola pojednává samostatně o likvidaci pozůstalosti, jelikož se od řízení o pozůstalosti v mnoha ohledech zásadně liší a lze ji považovat...
|
|
|
Výhrada soupisu v řízení o pozůstalosti
Kejharová, Lucie ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Institut výhrady soupisu v řízení o pozůstalosti Práce poskytuje popis problematiky odpovědnosti dědiců za dluhy zůstavitele a omezení této odpovědnosti v podobě institutu výhrady soupisu. Cílem práce je poskytnout komplexní popis tohoto institutu a dopadu jeho využití na průběh pozůstalostního řízení. Práce se též věnuje právní úpravě soupisu pozůstalosti a jeho využití v praxi. Část práce je pak věnována komparaci současné právní úpravy s úpravou, která jí předcházela, a komparaci s německou právní úpravou. Práce je systematicky členěna do pěti kapitol. Cílem první kapitoly je vyložení základních pojmů a zásad, které mají čtenáři poskytnout teoretický základ, a to jak ohledně pozůstalostního řízení jako takového, tak především ohledně osvětlení pojetí přechodu dluhů zůstavitele v souvislosti s principem univerzální sukcese. Druhá kapitola práce se zabývá srovnáním úpravy přechodu dluhů zůstavitele na dědice obsažené v občanském zákoníku s předchozí právní úpravou. V kapitole je nastíněno, k jakým ideovým změnám v průběhu času docházelo a jak se promítaly do právní úpravy dědického práva. Větší část kapitoly se pak věnuje především komparaci s obecným občanským zákoníkem, a to z toho důvodu, že z úpravy dědického práva v tomto zákoníku se primárně vycházelo při tvorbě současného občanského...
|
|
|
Přechod pozůstalosti na dědice
Chvalová, Teodora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
PŘECHOD POZŮSTALOSTI NA DĚDICE Abstrakt Cílem této rigorózní práce je vysvětlit problematiku přechodu pozůstalosti na dědice. V úvodu jsou definovány jednotlivé kapitoly této práce. Hlavní pozornost je zaměřena na současnou právní úpravu přechodu pozůstalosti na dědice obsaženou v § 1670 - § 1713 současného občanského zákoníku. Pro lepší pochopení vybraného tématu je nejprve obecně charakterizována pozůstalost a dědictví. Dále jsou vysvětleny jednotlivé stěžejní pojmy, které se problematiky přechodu pozůstalosti na dědice týkají. Jedná se tak o správu pozůstalosti, správce pozůstalosti a jeho práva a povinnosti, předmět správy pozůstalosti, volné nakládání s majetkem, rozdíly mezi prostou a plnou správou pozůstalosti. Pojednáno je i o soupisu pozůstalosti, jeho účelu, nařízení, hrazení nákladů, nahrazení, neúplném soupisu a problematice postavení věřitelů. Zmíněna je i závěra pozůstalosti a způsoby rozdělení pozůstalosti, na základě poslední vůle zůstavitele, určení třetí osoby, dohody dědiců, rozhodnutí soudu, s tím související vypořádání mezi dědici a rozdělení pohledávek a dluhů. Velmi detailně je řešena problematika dluhů v rámci přechodu pozůstalosti na dědice. Jsou vysvětleny právní účinky výhrady soupisu, práva věřitelů, odmítnutí dědictví, odloučení pozůstalosti a další pojmy vztahující se k dluhům...
|
|
|
Spory o dědické právo v řízení o pozůstalosti
Stoklasová, Lucie ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Spory o dědické právo v řízení o pozůstalosti Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o řízení o pozůstalosti. Práce je primárně zaměřena na spory o dědické právo, ke kterým může během pozůstalostního řízení docházet a které je nezbytné před závěrečným rozhodnutím o dědictví zákonem předepsanými způsoby řešit. Obsah této práce je členěn na čtyři hlavní kapitoly. První kapitola je věnována obecné charakteristice řízení o pozůstalosti. Účelem bylo popsat, které právní předpisy řízení o pozůstalosti upravují, na jakých zásadách řízení stojí a jak vypadá jeho běžný průběh. Kapitola druhá je zaměřena na samotné spory o dědické právo. V podkapitolách je popsáno, co je to spor o dědické právo a jak ho vymezuje zákon o zvláštních řízeních soudních. Dále je opačně nastíněno, co judikatura či komentářová literatura za spor o dědické právo nepovažuje, ačkoliv to na první pohled nemusí být zřejmé. Postup při řešení těchto sporů se odvíjí od toho, zda spor spočívá jen na právním posouzení situace, anebo jsou předmětem sporu ty skutečnosti, od nichž se odvíjí dědické právo jednotlivých osob. Cílem podkapitoly, která je zaměřena na vývoj právní úpravy od vzniku samostatného Československa, bylo poukázat na to, jak se proměňovat přístup k řešení těchto sporů. Třetí kapitola je věnována sporům skutkovým, protože při jejich...
|
|
|
Výhrada soupisu a odpovědnost za dluhy zůstavitele
Slaná, Aneta ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Lederer, Vít (oponent)
Výhrada soupisu odpovědnost za dluhy zůstavitele Rigorózní práce je zaměřena na vzájemně se doplňující výhradu soupisu odpovědnost dědiců za dluhy, což je možná jedno nejpopulárnějších témat rámci dědického práva. důsledku navrácení se novelou občanského zákoníku tradičnímu pojetí zákonodárce oprášil hned několik významných institutů známých minulého století. Je jím mnohdy nepochopené právo výhrady soupisu, když dědic jej musí uplatnit, aby odpovídal za dluhy zů omezeně, přičemž za účinnosti předcházejícího občanského zákoníku tomu tak bylo automaticky ze zákona. Dále je také institutem chránícím znevýhodněné skupiny dědiců. Alespoň se tak může na první pohled zdát Někdy totiž může být soupis pozůstalosti neúměrnou přítěží pro dědice, jen aby byl ochráněn například dědic neznámý či nepřítomný. Odpovědnost za dluhy zůstavitele či lépe řečeno její rozsah je vesměs otázkou pro dědice zásadní, aby mohl učinit rozhodnutí, zda dědictví odmítne nebo ho přijme. Bude li dědic poslušným účastníkem řízení pozůstalosti, může svou odpovědnost omezit nikoliv pouze výhradou soupisu, nýbrž občanský zákoník poskytuje maximalizaci ochrany dědice ještě institut konvokace věřitelů. textu zákona nejsou ovšem hned na první pohled zřejmá pravidla, nichž lze stanovit jakým způsobem má být věřitelům zůstavitele plněno. Proto je...
|
|
|
Zcizení dědictví
Hořejší, Dominik ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce se jako první zabývá pouze problematikou zcizení dědictví podle ustanovení § 1714 - 1720 OZ. Jedná se o znovuzavedený institut stojící na pomezí obligačního a dědického práva, který je příbuzný odvážným smlouvám jako jsou pojištění, sázka, hra a los, a který znalo právo první republiky a jehož kořeny sahají až do doby starého Říma, ale které je ze strany současné odborné veřejností téměř neobjevené. Cílem práce bylo přiblížit odborné ale i laické veřejnosti pravidla, principy fungování tohoto právního institutu a zásady, na nichž je vystavěn. Práce velice podrobně rozebírá současnou právní úpravu a věnuje pozornost všem variantám použití tohoto právního institutu v praxi. Diplomová práce dále porovnává novodobou právní úpravu s její předchůdkyní, jež vznikla již na počátku 19. století společně s rakouským ABGB, a též věnuje pozornost judikatuře Nejvyššího soudu na toto téma. Autor práce předkládá na hypotetických scénářích možné varianty využití tohoto právního institutu a všech jeho "proměnných" verzích spočívajících především v odvážnosti a nebo nikoli odvážnosti uzavřené smlouvy, dále pojmenovává slabá místa novodobé právní úpravy a navrhuje jejich novelizaci tak, aby došlo v praxi k vylepšení použitelnosti tohoto právního institutu. Klíčová slova: zcizení dědictví, dědické...
|
|
|
Řízení o pozůstalosti se zaměřením na přechod dluhů zůstavitele - fyzické osoby
Hönig, Ondřej ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Tato rigorózní práce s názvem "Řízení o pozůstalosti se zaměřením na přechod dluhů zůstavitele - fyzické osoby" se věnuje řízení o pozůstalosti z pohledu, resp. se zaměřením na přechod dluhů zůstavitele na právní nástupce, neboť tato oblast práva doznala po rekodifikaci soukromého práva v předešlých letech podstatných změn a vyvolává řadu otázek právní nauky i praxe, přičemž tyto otázky nejsou dosud zpravidla uspokojivě zodpovězeny. S ohledem na aktuální společenský vývoj lze předpokládat, že dluhy se v pozůstalostech budou objevovat čím dál častěji, a právě proto si toto téma zaslouží náležitou pozornost. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola práce se zaměřuje na teoreticko-právní vymezení jak samotného řízení o pozůstalosti, včetně postavení notáře jako pověřeného soudního komisaře provedením úkonů soudu prvního stupně, tak vymezením institutu dluhu, jeho koncepce, promlčení a přechodu na právní nástupce. Druhá kapitola navazuje na závěry učiněné v kapitole předchozí a zasazuje je do roviny platného procesního práva, neboť rozebírá postup soudního komisaře při řešení pozůstalostních řízení, kdy zůstavitel zanechal dluhy. Pozornost je věnována základním zásadám dědického práva i řízení o pozůstalosti. Obsah třetí kapitoly se zaměřuje na likvidaci pozůstalosti, která svým charakterem...
|
|
|
Přechod pozůstalosti na dědice
Chvalová, Teodora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
PŘECHOD POZŮSTALOSTI NA DĚDICE Abstrakt Cílem této rigorózní práce je vysvětlit problematiku přechodu pozůstalosti na dědice. V úvodu jsou definovány jednotlivé kapitoly této práce. Hlavní pozornost je zaměřena na současnou právní úpravu přechodu pozůstalosti na dědice obsaženou v § 1670 - § 1713 současného občanského zákoníku. Pro lepší pochopení vybraného tématu je nejprve obecně charakterizována pozůstalost a dědictví. Dále jsou vysvětleny jednotlivé stěžejní pojmy, které se problematiky přechodu pozůstalosti na dědice týkají. Jedná se tak o správu pozůstalosti, správce pozůstalosti a jeho práva a povinnosti, předmět správy pozůstalosti, volné nakládání s majetkem, rozdíly mezi prostou a plnou správou pozůstalosti. Pojednáno je i o soupisu pozůstalosti, jeho účelu, nařízení, hrazení nákladů, nahrazení, neúplném soupisu a problematice postavení věřitelů. Zmíněna je i závěra pozůstalosti a způsoby rozdělení pozůstalosti, na základě poslední vůle zůstavitele, určení třetí osoby, dohody dědiců, rozhodnutí soudu, s tím související vypořádání mezi dědici a rozdělení pohledávek a dluhů. Velmi detailně je řešena problematika dluhů v rámci přechodu pozůstalosti na dědice. Jsou vysvětleny právní účinky výhrady soupisu, práva věřitelů, odmítnutí dědictví, odloučení pozůstalosti a další pojmy vztahující se k dluhům...
|
|
|
Dědění ze závěti
Muzikář, Martin ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Dědění ze závěti Klíčová slova: dědictví, notářský zápis, pozůstalost, řízení o pozůstalosti, veřejná listina, zá- věť. Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá problematikou dědění ze závěti. Jedná se o stěžejní oblast dě- dického práva, která je v souvislosti s přijetím nové právní úpravy respektující autonomii vůle zůstavitele velmi aktuální. Práce má za cíl poskytnout čtenáři ucelený a praktický pohled na problematiku dědění ze zá- věti a analyzovat především sporné otázky, které činí v praxi problémy. Práce vychází nejen ze studia současné literatury a judikatury, ale podrobně se zabývá též právní úpravou předchozí, především tou, která je obsažena v obecném zákoníku občanském. S tím je spojena analýza nejen historické literatury, ale i judikatury c. k. Nejvyššího soudu z let 1859−1915 a Nejvyššího soudu Československé republiky z let 1919−1948. V neposlední řadě čerpá práce z velkého množství zahraničních zdrojů a nabízí komparaci s příbuznými právními řády, jako jsou např. právní řád rakouský, německý nebo švýcarský. Na podkladě těchto poznatků řeší předestřené otázky pohledem praxe, tedy tak, aby výsledné závěry představovaly nejen logický výklad práva, ale především, aby byl sledován účel dané právní úpravy s ohledem na recipienty právních norem. Práce je z hlediska praktičnosti a názornosti...
|
host ::
RSS.